Den třináctý

Čtvrtek 23. 6. 2005


Espiche (P)
0 km (3 896 km)

© GAS


Uáááá, to jsem se dnes krásně vyhnípal. Protahuji své rozlámané tělo a už se nedočkavostí třesu na černou kávu. Ráno je jako malované a po krátké frontě na koupelnu přistupuji k onomu obřadu vaření kafe. Společně s chlapama sedíme na verandě a rozmlouváme co kde a jak budeme dělat. Glider prý odjíždí do města pro pár zásob a hlavně prošmejdit zdejší malebné pláže. My však dobře víme, že se nejede koupat, ale že jde lovit různorodou hmyzí verbež a plazy.
Hynek také odjíždí prozkoumat okolí a Ranža zůstává v kempu léčit si tu oteklou nohu. Jelikož mi ho bylo líto a nechtěl jsem ho nechávat samotného, zůstávám taky v kempu s tím, že se chystám chodit koupat do bazénu a v mezičase mu budu dělat společnost.
Tak se i po pár minutách děje. Zdejší bazén je fakt skvostný. Sladká voda mě laská po těle a zdejší osazenstvo kempu jen závistivě sleduje, jak mi jdou ty tempa od ruky.
Když už jsem měl fialové rty jako vraní oko (plod podobný borůvce jen jedovatý jako můj jazyk), odebral jsem se zpět do bungalovu něco pojíst. Ono ve vodě dost vytráví! Na podruhé se už k vodě vydávám s Ranžou. U bazénu trávíme prakticky celé odpoledne až do návratu našich kamarádů, kteří se přidávají k nám. Lenošíme u vody, sledujeme holandské děvče, snad jediné pěkné za celou cestu a probíráme život.
V podvečer pokračujeme v daném tématu i na verandě. Zlatým hřebem večera se stal Hynek. Dokázal to nakoupením různorodého masa v supermarketu a hlavně jeho uměleckou přípravou. Po dlouhých třinácti dnech se nám dostalo poctivého dobře udělaného masa na způsob minutky po kterém jsme se oblizovali až za ušima, ba někteří až na holých temenech hlav.
Glider se chtěl taky předvést a tak vytáhnul z krabičky od sirek živého škorpióna. Řeknu vám, není to příjemný pocit když se na vás upřeně dívá šest očí nad nimiž se nasraně tyčí bodák „milého“ živočicha. Nakonec ho prý kamarád pustil na svobodu, jen jsme všichni trnuli hrůzou, aby se naštvané zvířátko nezatoulalo třeba někomu pod peřinu.
Odpočinkový den se opravdu povedl, Ranžova noha se také trochu umoudřila a tak nás zítra čeká další porce vyprahlých kilometrů.

GAS z uctivé vzdálenosti dokumentuje škorpiona a to je on, zblízka vypadá fakt naštvaně ke Gliderovi přilnul jakýsi vedrem dezorientovaný germánský obdivovatel italské techniky u bazénu bylo ovšem luxusně


Dodatek k 23.6

Espiche – Lagos - Espiche
15 km (4 260 km)

© H.

Vzhledem k tomu, že já sem dopoledne z kempu vypadl, přidám pár mých poznatků. První kam sem zamířil byla wapka kousek před Lagosem. STXo už to vážně po těch čtyř a půl tisících kilometrech potřebovalo jako sůl. Zajíždím do mycího boxu, krmím automat jednoojrovkou a nejdříve mydlím, až už sem všechno přemydlil, přepínám na oplach a až už jsem s oplachovaním hotov přepínám na vosk a automat se vypne zrovna když už nevím co bych na STXu ještě převoskoval. A věřte tomu nebo ne, za to pouhopouhé jedno ojro sem celou motorku vyblejskal tak, že vypadala jako by zrovna vyjela ze šourúmu. Paráda. U nás bych do toho musel naházet tak kilo a stejně bych se k podobnému výsledku nedobral - kurvy české nenažrané!
Po usušení sedla, což v tom hicu bylo dílem okamžiku, jsem se přesunul do města a naváděcíma cedulema jsem se nechal dovést k jednomu supermercardu. Na parkovišti jsem tu jediný exot s motorkou, i skútry jsou tu v minoritě, zato aut je tu jak nasráno. Beru vozík a mizím vevnitř, krom rozličných blbostí kupuju nějaké hezké vepřové a kuřecí masko na grilováni a taky tři šestipaklíky piv, to se v tom hicu neztratí. Víc nemám co bych popisoval, ty supermarkety jsou si po celé Evropě podobné jako vejce vejci a tady v Portugalsku mají navíc po přepočtu i stejné ceny jako u nás a to i u masa. Jo ale stejně ještě něco mám. Je to jeden zážitek takový skoro bych řekl až ošklivý, nepěkná věc! Krom výše zmiňovaného jsem si přikúpil i pár RedBullů za ojrodvacet kus a jeden z nich měl to štěstí, že se se mnou svezl i zpátky domů a pak následně v září na další dovolenou do Francie. Tam došlo na jednom odpočívadle v Savojských Alpách ke kontrolní degustaci portugalského a českého RedBullu a společně s Ladou jsme usoudili, že ten český RedBull je pěkný hnůj! Jako by na něj použili tak půlku sirupu nebo co - kurvy české nenažrané!
Když pak láduju nákup do bezedných kufrů STXa potkávám se na parkplacu s Gliderem, takže jsme tu exoti dva. Slunko ale paří jak utržené z řetězu a tak se rychle vracím do kempu, do stínku na terásku, do vody v bazénu a k vychlazenému pivínku. Ten den to fakt nemělo chybu.


Zpět na dvanáctý den

Dále na den čtrnáctý

Na hlavní stránku