Den třináctý
Čtvrtek 23. 6. 2005
Espiche (P)
0 km (3 896 km)
© GAS
Uáááá, to jsem se dnes krásně vyhnípal. Protahuji své rozlámané tělo a už se nedočkavostí třesu na černou kávu. Ráno je jako malované a po krátké frontě na koupelnu přistupuji k onomu obřadu vaření kafe. Společně s chlapama sedíme na verandě a rozmlouváme co kde a jak budeme dělat. Glider prý odjíždí do města pro pár zásob a hlavně prošmejdit zdejší malebné pláže. My však dobře víme, že se nejede koupat, ale že jde lovit různorodou hmyzí verbež a plazy.
Hynek také odjíždí prozkoumat okolí a Ranža zůstává v kempu léčit si tu oteklou nohu. Jelikož mi ho bylo líto a nechtěl jsem ho nechávat samotného, zůstávám taky v kempu s tím, že se chystám chodit koupat do bazénu a v mezičase mu budu dělat společnost.
Tak se i po pár minutách děje. Zdejší bazén je fakt skvostný. Sladká voda mě laská po těle a zdejší osazenstvo kempu jen závistivě sleduje, jak mi jdou ty tempa od ruky.
Když už jsem měl fialové rty jako vraní oko (plod podobný borůvce jen jedovatý jako můj jazyk), odebral jsem se zpět do bungalovu něco pojíst. Ono ve vodě dost vytráví! Na podruhé se už k vodě vydávám s Ranžou. U bazénu trávíme prakticky celé odpoledne až do návratu našich kamarádů, kteří se přidávají k nám. Lenošíme u vody, sledujeme holandské děvče, snad jediné pěkné za celou cestu a probíráme život.
V podvečer pokračujeme v daném tématu i na verandě. Zlatým hřebem večera se stal Hynek. Dokázal to nakoupením různorodého masa v supermarketu a hlavně jeho uměleckou přípravou. Po dlouhých třinácti dnech se nám dostalo poctivého dobře udělaného masa na způsob minutky po kterém jsme se oblizovali až za ušima, ba někteří až na holých temenech hlav.
Glider se chtěl taky předvést a tak vytáhnul z krabičky od sirek živého škorpióna. Řeknu vám, není to příjemný pocit když se na vás upřeně dívá šest očí nad nimiž se nasraně tyčí bodák „milého“ živočicha.
Nakonec ho prý kamarád pustil na svobodu, jen jsme všichni trnuli hrůzou, aby se naštvané zvířátko nezatoulalo třeba někomu pod peřinu.
Odpočinkový den se opravdu povedl, Ranžova noha se také trochu umoudřila a tak nás zítra čeká další porce vyprahlých kilometrů.
|