Sobota, 24. 6. 2006
Ráno mého narozeninového dne je chladivé, průzračné a jiskrné. Před námi je finále letošní naší dovolené, takže se do něj dáme. Rozhodneme se pokračovat ve včerejší rozmařilosti a na doporučení majitelky po sbalení značně promoklých stanů sjedeme do místního shopping centra, kde prý je koutek na perfektní a lacinou snídani. A taky ano, a zdá se že to tu místní znají a využívají. Tři prodavačky v bistru se ohánějí, my si poručíme řádnější snídani, cesta bude dlouhá.
Dálnice až k Rýnu vede celkem zajímavou krajinou, takže cesta ubíhá a je na co koukat. Jakmile se ale spustíme do prohřátých nížin (taky je už poledne), je po romantice a nastává pouhá snaha co nejrychleji překonat plochý střed německého státu. Zastávky moc neosvěží, alespoň se člověk trochu protáhne. Vedro už dosahuje značných hodnot, můj palubní teploměr občas atakuje hodnotu 38 stupňů. K tomu navíc rozpálená dálnice, tak tohle je ta odvrácená stránka motorkárny. Člověk ji ale musí postoupit, bez bolesti není radosti, a tohle je daň za svěží ostrovní routy.
S celkem pravidelnými přestávkami se postupně kolem Norinberku dostaneme až do pohraničních hor, a je tady zase jednou po dlouhé době kontrolovaná hranice:-)). Takže, jsme doma….
Zastávka na první odpočívce u (kdysi ARAL) pumpy už je taky tradicí, značně uondáni se rozplácneme ve skrovném stínu altánku nad pumpou a cpeme do sebe tekutiny jako zjednaní. Každý někam telefonuje a smskuje, a po informatické smršti je jasno – zde a tady končí naše spolčenstvo jako celek. Bekří – no ti to mají domů co pár otočení kol. Jiřík, ten operativně volí účast na jakémsi setkání milovníků italských motocyklů. Já mám jasno už dlouho – přímou cestou domů, a z domova na klubovou a současně pro mne i narozeninovou gardenpárty do Jawáče. Původně nás měli doprovodit i kolegové z tohoto putování, alespoň to tak bylo dohodnuto. Ale, jak vidno, ani jeden z nich nakonec nedorazí…. Škoda, ale je to jejich svobodná volba. Nicméně, trochu mne to zamrzí.
Rozloučíme se tedy s Jiříkem, a ve dvojici jedem společně až na obchvat Plzně. Zde se posádka XJRa odloučí, a závěrečný úsek je už zase jen a jen na mě. Jak na začátku, tak i na konci:-((.
K šesté hodině definitivně (pro tuto dovolenou) zmlkne spolehlivý čtyřválec před bránou rodného hnízda. Musím zazvonit, klíče nemaje, a za chvilku už se vřele vítám s Janou a naším psíkem…. Po pravdě, posledních pár dní už jsem se na tenhle okamžik intenzívně těšil. Po dlouhé cestě rád každý spočine v pohodě domova.
).
Trasa: Birkenfeld, Kaiserslautern, Heilbronn, Nürnberg, Rozvadov, Plzeň, Praha 14
Ujeto: 669 km
Tank: AGIP Bat-Pfalz, Wattenheim 13,50 l 18.41 €, TOTAL Frankehöhe Süd, Heilbronn 11,50 l 15.86 €, OMW Kladruby u Stříbra 12,88 l 418.60 CZK.
