ZPĚT

LP 2000 – simply the best

Úvodem teda nerad smekám polopleš před Ranžou a společníky. Skvělá práce hoši !!!

Pokavád jde o Modrý sdružstvo, jasným vedoucím byl Břeh NX 650 – je to jeden z mála skromných generalissimů, kteří jsou i manuálně zruční a práce se neštítící – tedy minimálně modrou zástavu zhotovil velice krásnou a velikou (větší než pražáckej rudej hadřík). Bohužel nevydržel do soboty a ujel i se zástavou už v pátek večer, aby se mohl nechat podvratně vožrat rudejma a vykonat sám po ránu vratkou pouť na poutní vršíček ke kostelíku, kde usnul…

My zbylí, dorazivší v sobotu nalézáme tábořiště téměř lidíprosté – většina od pátku přítomných se teprve slimákovitými pohyby vyvléká ze stanů a zůstává ležet napolo vysunutá na slunci. Energetickým potenciálem připomínají za hnojištěm v JZD odložené akumulátory z období normalizace. Po Břehovi ani stopa, jeho někdejší přítomnost naznačuje jen odřený opuštěný Dominátor s přidělanou zástavou.

Po úhradě vstupného (Ranža potřebuje novej spojkovej koš:-)) a zakoupení povedených triček vzpamatovává se dost lidí natolik, že je možno vyrazit na hromadnou projížďku. Skvělej trajekt společnosti Nadryby ferries několik přizdisráčů (C Ranža) nevyužilo, jednak že nechtěli čekat, druhak že by museli jet společně s Edou a jeho GW – nosnost lodi byla omezená. Edovo GW je vůbec zajímavá VĚC. Nebudu vypočítávat všechny vychytávky (mám jen skromný disk), ale zaujalo mne třeba řízení motocyklu myší po vyhřívané kožené podložce a GPS, vyhodnocující Edův jízdní styl a průběžně vypočítávající, za jak dlouho to pravděpodobně položí, + výši splátek úvěru na opravu. Incredible.

Zpátky do kempu dorazila grupa rozdělena, protože při takovým počtu lidí se to prostě nedá uhlídat. Navíc muj navigační smysl se uhlídat ani nedá, takže jsem se po snaze dohnat na štěrku virtuální Jawu 350 jedoucí kdysi předemnou, octl v neznámé vsi, odkud mne a jeste nekolik nachytaných dovedl domů Vláďa Ďábel Stehlík. Mně to teda nevadilo, i tak jsem si hezky sjel a vod toho to je.

Následující pivní intermezzo vhodně rozzářilo přítomné ksichty přívětivými úsměvy a bohužel vlilo sílu do špinavých pracek rudoušů, páč nás po ztrátě adheze přetáhli lanem, kurva. Nejvíce překvapen zdál se být Petr Mejzlík (Bandit 600 N + Honda NR 750 Bburago), podivujíví se nad zjevně úmyslným znepřátelováním družstev. Jeho bratr Lyleburne ho, upadnuv na zem, sice svojí oblíbenou otázkou nepodpořil, ale koukala mu z vočí.

Druhá disciplína byla velice zajímavá – kolik litrových motorek mělo problém utlačit nijak zvlášť těžkej sud vod piva… Za povšimnutí a uznalé pokývnutí Edovi stojí i fakt že soutěžil čestně a páčku „rolling barrels“ nepoužil.

Pití piva na čas. Břeh se ptal, jestli je nějaká taktika, nebo jestli prostě budem lejt co to dá J . Ukázalo se, že jediná možná taktika je tupě polykat. Čím dýl jsme pozorovali chudáky závodníky, tím menší byla chuť na pivo a Břehovi se dokonce po jedné erzetě udělalo špatně. Kdo nevyzkoušel co je to za humáč, nalejt do těla celý jedno pivo najednou, o dost přišel – minimálně o krásnej dlouhej krkanec. Navrhuju příště obohatit soutěž o bonusy za extra dlouhej krkáč – laďák.

No, a protože na hodnocení společenského večera tady máme lepší experty (Brkoun, slinící Gas ap.), děkuju závěrem Brkounovi za to že mi umožnil poznat jak má ject normální motorka a za celý téměř vítězný modrý družstvo všem fanouškům za mocné povzbuzování, které nám bylo na hovno :-)))))

Jo – největší bourák srazu byl Alex ZXR, já bych se zakous do desky vod stolu a nepustil.

Zdar, zatraceně se na další setkání těšící Kamil

ZPĚT